Level 1 | Máš to tu vysvětlené a tak ještě stručně.
Schrödinger zavře svou hladovou kočku do místnosti, ve které nechal kočičí žrádlo, do kterého dal velmi silný jed, který není cítit.
Místnost zavře a čeká venku. Do místnosti není vidět, není z ní nic slyšet a nevedou do ní okna.
Schrödinger chvilku počká a nyní nastává problém, jestli je kočka stále naživu nebo se již otrávila.
Pro Schrödingera je nyní kočka buď živá nebo mrtvá. Protože to neví, musí počítat s oběma možnostmi.
Aby zjistil, jestli kočka žije, musí otevřít dveře a podívat se. Do té doby bere v úvahu živou a mrtvou kočku.
Pro správné pochopení je třeba zajímat se o kvantovou mechaniku. Toto je pouze pro hrubou představu, co znamená termín Schrödingerova kočka. |
Level 7 | Popis experimentu
Představme si kočku neprodyšně uzavřenou v neprůhledné krabici. V krabici je také umístěn přístroj obsahující radioaktivní nuklid a nádobu s jedovatým plynem. Pokus je navržen tak, že po jedné hodině je 50% šance, že se nuklid rozložil. Pokud přístroj detekuje rozpad nuklidu, uvolní plyn, který otráví kočku. Podle principů kvantové mechaniky se nuklid, který není pozorován, nachází v superpozici stavu „rozloženého nuklidu“ a stavu „nerozloženého nuklidu“ (existuje jakoby v obou stavech zároveň). Z toho vyplývá, že i celá soustava by se měla nacházet v superpozici stavů rozpadlý nuklid, mrtvá kočka a nerozpadlý nuklid, živá kočka. Avšak pokud otevřeme krabici, uvidíme pouze jeden z těchto stavů, kočka rozhodně nemůže být „zároveň živá i mrtvá“.
Otázkou proto zůstává, kdy soustava přestává existovat jako superpozice stavů a stává se z nich pouze jediný? Účelem experimentu je ukázat, že teorie kvantové mechaniky není kompletní bez zákonů, které popisují stav, kdy vlnová funkce kolabuje a kočka zemře nebo zůstane naživu namísto obou těchto stavů.
Schrödinger samozřejmě nikdy nezamýšlel tento pokus praktikovat, aby zjistil, zda se kočka opravdu nachází v tomto polomrtvém/položivém stavu. Namísto toho konstatoval, že je teorie kvantové mechaniky nekompletní a neodpovídá skutečnosti v tomto znění. Kočka musí být buď živá, nebo mrtvá (neexistuje žádný stav mezi životem a smrtí) a stejné pravidlo (dovozuje Schrödinger) musí platit i pro nuklid. Musí být buď rozložený, nebo ne.
Mohli bychom tento paradox dále prohlubovat. Schrödinger se jde podívat do laboratoře, zda-li je kočka živá, nebo mrtvá. Z hlediska jeho kolegů se teď Schrödinger nachází v superpozici dvou stavů – ví i neví, v jakém stavu je kočka a zároveň pro ně je kočka nadále mrtvá i živá. Vlnová funkce popisující tento stav kolabuje až ve chvíli, když Schrödinger vyjde z laboratoře a oznámí výsledek experimentu svým kolegům. Ale z hlediska lidí mimo budovu výzkumného ústavu by se měli všichni v budově nacházet v superpozici dvou stavů – vědí i nevědí, jak dopadl experiment, a kočka je pro ně stále zároveň živá i mrtvá. Atd. atd. až ad absurdum.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Schr%C3%B6dingerova_ko%C4%8Dka |